Austrálie - den osmnáctý

Austrálie - den osmnáctý

Tak nakonec jsme karavan park našli až na druhý pokus, jelikož jsme nechtěli spát přímo v Darwinu tak jsme po dálnici Stuart Highway zamířili směrem k odbočce, která vede do Kakadu parku. První karavan park byl už zavřený a nikde žádný telefon abych mohl zavolat, že jedeme po zavíračce a tak jsme se vydali dál, naštěstí zde najdete karavan park v každém menším městečku. Takže hned v dalším jsme měli kliku a majitelé nám otevřeli. Chvilku poté co jsme přijeli začala pořádná bouřka, která alespoň trochu ochladila teplý vzduch a tak se nám spalo dobře.

Ráno jsme hned vyjeli, abychom stíhali projet co nejvíce z Národního parku Kakadu. Původně jsem si myslel, že NP Kakadu se jmenuje podle papoušků Kakadu, kterých je zde hodně, ale není to pravda, Kakadu pochází ze starého Aboridžinského jazyka (kmene Bininj) a znamená to strážce území. Národní park Kakadu je od Darwinu vzdálen více jak 150 kilometrů, do parku je nutné si zakoupit vstupenku, kterou seženete v několika turistických centrech při příjezdu do parku - můžete klidně projet NP i bez zaplacení vstupenky, nikde se to nekontroluje, ale v případě, že Vás chytne kontrola tak platíte velkou pokutu, navíc NP Kakadu vlastní stát společně s organizacemi původních obyvatel a peníze jdou na ochranu přírody a zachování původního stavu parku.

Po cestě do NP jsme se zastavili u Fogg Dam Reserve - je to velká vodní plocha, kde hnízdí velké množství různého ptactva - od malých kačen až po velké čápy Jabiru, kteří jsou symbolem zdejší oblasti a dokonce podle nich je pojmenováno město. Hned kousek dál po hlavní silnici do parku je další místní atrakce - skákající krokodýli. Najdete jí na řece Adelaide a jde o to, že výletníci se nasoukají do lodi a posádka na návnady, které jsou zavěšené vedle lodi ve výšce asi 2 metrů, láká místní krokodýli, kteří velice pohotově vyskakují nad hladinu pro návnadu - podle obrázků je to docela působivé, ale provozuje se to pouze v období sucha, kdy je zde hlavní turistická sezóna.

Naším dnešním cílem bylo město Jabiru - výchozí město pro návštěvu NP Kakadu a také nedaleké Arnhemské Země. Do Jabiru jsme dorazili docela brzo a tak bez problému jsme našli karavan park a zajistili si místo pro dnešní noc. Měli jsme ještě tak 3 hodiny do západu slunce a tak jsme se chtěli jet podívat k městečku Ubbiru, které je v podstatě hraničním místem do Arnhemské země - zní Vám to jako název z nějaké pohádky? (Země Krále Miroslava), tak nějak podobně to tam asi vypadá, je to velký kus australské půdy, která byla v roce 1931 vyhlášena domorodou rezervací a patří jen a pouze původním obyvatelům, kteří si tam žijí podle svých starých zvyků. Turisté se tam sice mohou dostat, ale pouze na přísná povolení od místních obyvatel a většinou na jeden den. Země je zcela bez infrastruktury, obývá jí pouze 12 tisíc obyvatel a najdete v ní zcela neporušenou přírodu, mnoho skalních kreseb starých více jak 40.000 let, mnoho zvěře a řeky plné ryb - zní to jako z pohádky? Jasně vždyť je to Arnhemská země.