Austrálie - den první

Austrálie - den první

Další naše cestovatelské dobrodružství je na svém začátku, tentokrát jsme se vydali na dlouho očekávanou cestu do Austrálie. Rozhodnutí, že pojedeme poznávat krásy Austrálie u nás dozrálo po návštěvě Nového Zélandu, který jsme projeli přesně před 2 roky. Stejně jako na Novém Zélandu budeme maximálně svobodní, máme totiž zajištěn pronájem obytného auta a tak pojedeme tak kam chceme a kdy chceme - tento způsob cestování nám vyhovuje.

Opět jsme využili služeb skvělé letecké společnosti Emirates, která nás za minimální možnou dobu odvezla z Prahy až do Perthu (celá cesta i s přestupem trvala 18 hodin, jen tak matně si vzpomínám na cestu na Nový Zéland, který nám trval přes 30 hodin). Let byl v pohodě, z Prahy do Dubaje jsme letěli po větru a tak místo 6 hodin letu jsme tam byli za hodin 5, ale jelikož byl silný letecký provoz, museli jsme udělat několik koleček nad mořem než nás pustili k přistání. Ani jsme se v Dubaji nerozkoukali a už jsme nasedali do zcela plného letadla směr Australský Perth. I tato cesta byla v pohodě, celá trasa letu je nad mořem a až těsně před přistáním nás jen na chvilku pozlobila mírná turbolence.

V 17:40 místního času dosedáme na místní mezinárodní letiště a už při pohledu z okýnka je vidět, že letiště není zrovna velké což se nám záhy potvrdilo. Byli jsme v tu dobu jediné letadlo široko daleko co přistálo. Ale i tak se přepážky na pasovou a celní kontrolu pěkně zaplnili, Australané si dávají velkého bacha co si kdo sebou veze, ono je to podobné jako na Zélandě, nesmíte si sebou vzít žádné živočišné produkty (jídlo, pití, ale ani nic dřevěného), na to jsou přísné kontroly a hlavním místním bonzákem jídla v kufrech je pes - i my jsme byli k němu pozváni, probíhá to tak, že na určené místo na zemi rozložíte své kufry a on chodí kolem a čuchá - pokud se mu něco nezdá tak to dá své paničce gestem znát a ta již vyzve majitele kufru k detailní prohlídce zavazadel. Před námi pes vyčenichal v kufru jedné paní dětskou lahvičku s mlékem.

Naše kontrola proběhla bez závad a tak docela rychle jsme již čekali před letištní halou na autobus, který nás odveze do centra. V centru Perthu jsme si dopředu přes internet zamluvili ubytování na jednu noc, to děláme při příletu v každé zemi, přeci jenom se potřebujeme dát po vícehodinovém letu do kupy a trochu se prospat ještě v pořádné posteli. Brzy ráno hned druhý den si vyzvedáváme spací auto a tak pořádně velkou a pohodlnou postel si už neužijeme, ale zase to má neskutečné výhody, vyspat se prakticky můžeme kdekoliv a nemusíme každý večer shánět volný pokoj v hotelu. Nehledě na to, že ubytování je v Austrálii pěkně drahé.

Autobus nám vysadil přímo před hotelem a tak jsme ani nemuseli nikde nic hledat, recepční nás ubytoval a my se hned vydali na průzkum místního centra města. Bylo kolem 20:00 a velice nás udivilo, že všechno v samém srdci města bylo zavřené, ulice prázdné nikde ani živáčka - jen jsme potkávali turisty, kterých taky není hodně a pokud jsou, tak jsou to mladí baťůřkáři, kteří letí do AUS hlavně za dobrodružstvím a surfováním.

Dnešní první Australský den pomalu končí, jdeme se prospat a ráno už pojedeme ve svém domečku na kolečkách dle itineráře směrem na jih.