Indie - den devatenáctý

Indie - den devatenáctý

DŽAJPUR - FÁTEHPUR SÍKRÍ - AGRA / sobota 16.dubna 2011

Sobota byla opět plná na zážitky a to i na ty záporné. Ráno jsme od hotelu vyjížděli docela brzo, něco po 8:00 již sedíme v autě a jedeme směr Agra. Po cestě chceme zastavit ve dvou zajímavých městech. První zastávkou je asi 100 km od Džajpuru malé městečko Balaji, je zajímavé tím, že zde stojí hinduistický chrám, kde se můžou lidé zbavit zlých duchů. Zní to až neuvěřitelně a tak jsme to chtěli na vlastní oči vidět co je na tom pravda, byli jsme zde zrovna v sobotu a to je společně s úterý dnem kdy sem přicházejí velké počty věřících hinduistů. Už při příjezdu nám bylo jasné, že to tady nebude jednoduché, čím jsme přijížděli blíže, tím bylo více lidí. Ajay zaparkoval auto a dál jsme už šli pěšky sami, kolem cesty až k chrámu (asi 1km) to byl krámek vedle krámku, čím jsme se blížili k chrámu tím hustota lidí byla větší a také přibylo množství místních žebrajících cikánů. Balaji není v žádném případě turistickým místem a tak jsme jiného turistu zde neviděli a snad i proto všichni žebrající cikánky a cikánčata šli za námi jak smrad a pořád vyžadovali někdy i dost nepříjemně nějaké peníze. Jelikož jsme si jich snažili nevšímat tak to asi někdo z nich nevydržel a hodil po nás zbytek nějakého jídla, mají tady hlavně takové omáčky a právě taková jedna přistála na našich zádech. No v tu chvíli to nic příjemného nebylo, naštěstí to bylo jen na tričku a kousek na batohu a tak jsme se otočili a šli zpět k autu. Stalo se nám to akorát před chrámem a tak jsme jen viděli jak velké množství lidí čeká ve frontě před chrámem až na ně dojde řada a bude moci být zlých duchů zbavena. Zaříkávání provádějí místní svatí muži a do chrámu mohou v té době jen oni a osoba, která se chce duchů zbavit, vše je pro přítomné rodiny promítáno na velkoplošných obrazovkách a podle počtu lidí čekající na zaříkání musí být Indie plná duchů.

U auta jsme vyměnili tričko a vyrazili dál - tento výlet se nám opravdu nepovedl, ale snad další zastávka bude už v pohodě a to i když jedeme pro změnu do Města duchů - tak se přezdívá městu Fátehpur Síkrí, které nechal vystavět císař Akbar a v letech 1571 až 1585 bylo nakrátko i hlavním městem velkých Mughalů. V té době se jednalo o vrcholné dílo indoislámské kultury a bylo opuštěno hned po smrti Akbara, protože mělo jeden zásadní nedostatek - trpělo nedostatkem vody. Ještě dnes i když jsou budovy hlavního paláce prázdné vypadá skvěle a docela zachovale a dokonce místní mešita, kterou také nechal v té době postavit je dodnes užívána a je opravdu velkolepá, jen škoda těch otravných indů a žebrajících cikánů - kolem mešity jich zase bylo celé hejno, už mi to připadalo, že snad každý druhý něco na Vás chce - na focení se musí člověk připravit a trochu o záběru přemýšlet, ale když máte za sebou každou chvíli několik žebráků a nebo prodavačů blbostí, tak to nejde. Kdyby bylo ale možné jim jednou říct, že NE, ale oni i přesto se Vás znova alespoň 10x zeptají na to samé - v Indii jsme již skoro 20 dní, ale začíná mi to docela vadit, je to možná i tím, že se to stále stupňuje jak přijíždíme blíže k Dillí.

Po prohlídce Fátehpur Síkrí už jedeme přímo do Agry, která je známá jedním z divů Světa - slavným Taj Mahalem. Do Agry přijíždíme kolem 16:00, nejdříve jdeme na pozdní oběd a pak těsně před západem slunce odjíždíme k řece Jamuna od které sledujeme západ slunce ze zadní strany Taj Mahalu - bylo tam s námi plno lidí a opravdu to stálo za to - už podle prvních pohledů na Taj Mahal se mi jeví jako opravdu velkolepé dílo.

Motto devatenáctého dne : Pokud řeknete v Indii NE, neznamená to NE jako jinde na světě, ale naopak ještě větší tlak na vaší peněženku.