Indie - den dvacátý

Indie - den dvacátý

AGRA - DILLI / neděle 17.dubna 2011

Poslední den, který trávíme s naším řidičem Ajayem, objednali jsme si ho na 20 dní a konec naší auto-výpravy po Radžastánu tak pomalu končí. Radžastán se vlastně s námi rozloučil už včera, to jsme kousek před městem Fátehpur Síkrí přejeli do státu Uttarpradéš a v tomto indickém státě se nachází jak Agra tak i později Váranasí, kde naší první indickou výpravu ukončíme. Hlavní náplní dnešního dne je návštěva Taj Mahalu, jelikož bych si ho rád vyfotil při východu slunce tak vstáváme už v 5:30 a u pokladen jsme něco kolem 6:00. Vstupenka je zde na indické poměry drahá - 750 rupií a bezpečnostní pravidla jsou zde hodně přísná, jelikož každý den navštíví Taj Mahal několik 10 tisíc lidí mohl by se stál lehkých terčem teroristů a tak kontroly opravdu jako na letišti.

Byli jsme zde opravdu brzo a tak žádné fronty a navíc příjemný chládek, k hlavní vstupní bráně se dostáváme za pár minut a už vcházíme do hlavní části areálu Taj Mahal a opravdu pohled je nádherný, veliká bílá stavba a už takto brzy ráno hodně návštěvníků, tady se mi určitě nepovede udělat fotku bez lidí, nejdříve fotím pár otřepaných snímků hned od brány - fotí se tam opravdu všichni a pak pomalu přecházíme k samotné hrobce. Taj Mahal je vlastně jen nádherná velká hrobka, čím blíže se k ní přibližujete tím na Vás působí velkolepěji. Nechal jí vystavět císař Šáhdžahán na památku své druhé manželce, která zemřela 1631 při porodu jejich 14-ho dítěte. Ještě v témže roce začalo více jak 20.000 dělníků hrobku stavět, ale těsně po dokončení byl Šáhdžahán svržen vlastním synem a uvězněn v nedaleké pevnosti Agra. V roce 1666 Šáhdžahán zemřel a byl pohřben vedle své manželky - obě hrobky jsou pak k vidění uvnitř Taj Mahalu.

Je až neskutečné jakou měli moc a jak byli marniví v minulosti místní vládcové, prostředky vkládali do výstavby okázalých staveb, které v podstatě ani nepotřebovali Taj Mahal je toho jasným příkladem, dnes jde o sice opravdu monumentální stavbu, ale co se místo ní dalo všechno v té době potřebnějšího postavit.  V Indii se vládcové moc na své lidi neohlíželi - ještě dnes ve velké většině vesnic a menších měst neexistuje vodovod, o odpadu a o odvozu odpadků ani nemluvě, kdyby zde neměli volně pohybující se prasata, krávy, kozy a psi tak by už dávno zašli na nemoci.

Po prohlídce Taj Mahalu, kterou jsme si užili asi tak 3 hodiny, jsme nasedli do auta a jeli se nejdříve podívat na tzv. baby Taj Mahal (Itimáduddaulova hrobka) - nechala jí postavit dcera vlivného Peršana Núr Džahan a je podobná jako hrobka, která je nedaleko pakistánského Láhauru. Je pravda, že touto stavbou se nechal asi slavnější Taj Mahal inspirovat, ale některé drobnosti jsou na malém Taj Mahalu o mnoho propracovanější.

Kolem Agry jsou samé slavné hrobky a tou poslední kterou jsem cestou do Dillí navštívili byla Akbarova hrobka, leží kousek od Agry u silnice do Dillí ve městě Sikandra. Je také stavěná ve stejném duchu, ale není tak výstavní jako Taj Mahal, ale za krátkou návštěvu pokud jedete autem do Dillí opravdu stojí. Uvnitř parku kolem hlavní hrobky se pase mnoho srnek a jelínků.

Do Díllí jsme dorazili kolem 16:00, vlak nám jede v 18:00 a tak ještě s Ajayem jdeme na večeři - do místní restaurace, která je vyhlášená protože se na místo čeká fronta, dostali jsme se asi za 10 minut a objednali si místní specialitu - velký talíř s mnoha menšími porcemi jídla na ochutnávku - bylo to docela dobré, ale mělo to jinou chuť než jsme doposud jedli v Radžastánu a tak se necháme překvapit co to s námi udělá ve vlaku.

Motto dvacátého dne : Nejhezčí nejzbytečnější stavba = Taj Mahal