Dnes je tomu přesně rok co Ladakh postihly velké povodně, které mnohým lidem změnily život, stopy po vodě jsou zde vidět pořád a aby si příroda svůj den připomněla také, tak i dnes bylo ošklivo a odpoledne i pršelo. Ráno to ještě šlo, snídani jsme měli připravenou na 8:00 a po snídani jsme se vydali na krátký průzkum vesnice Summor, obešli jsme několik baráků a každý z nich měl velkou zahradu a tam se pěstovalo množství zeleniny, je vidět že zde si lidé nežijí špatně, baráčky jsou většinou pěkně upravené a políčka plné úrody.

Jelikož se zvedl vítr a rychle se zatahovalo tak jsme se vrátili na hotel a vyrazili jsme do další části Nubry - směrem k vesnici Diskit, která je správním centrem Nubra Valley. Ještě než jsme tam dojeli zastavili jsme si u několika čortenů, chtěli jsme si je vyfotit a jelikož bylo blízko k řece Nubra tak jsme se šli k ní podívat, bylo to docela dobrodružné, protože jak foukal vítr tak zvedl i písek a ten jsme měli skoro všude. U řeky to pak už tolik nefoukalo ale zase tam byla bažina, naštěstí mělká, ale pokud jsme chtěli dojít na pevnou část tak jsme kolikrát zahučeli nohama do pěkného bahínka.

Celkově to tam bylo ale dost fotogenické a pěkně jsme se tam zdrželi, řidič už byl asi dost nervózní kde jsme. Něco kolem jedné jsme pak už konečně vyrazili do Diskitu, kde jsme si nejdříve zajistili ubytování, bydlíme v guest-housu Sun Rise a platíme stejně jako v Summitu (400 rp.), ale zde máme i vlastní záchod a koupelnu. Bylo něco po 13:00 a vydáváme se společně na oběd do místního restaurantu, majitelkou guesthousu jsme byli nasměrováni do centra vesnice, asi po kilometru chůze jsme tam došli, centrum vesnice byla křižovatka dvou ulic a uprostřed byla cedule se směrovkami.

Hned na prvním rohu jsme našli restauraci, která byla v prvním patře s výhledem na křižovatku, dali jsme si opět dobrý jídlo a vrátili se zpět ke guesthausu, kde už na nás čekal řidič a jelikož už poprchávalo jeli jsme nejdříve k místnímu klášteru, který stojí vysoko nad městem, vedle něho stojí ještě nově postavený future budha - je to velká socha sedícího budhy, který vzhlíží do krajiny, mě osobně se moderní stavby toho typu nelíbí. Pak jsme jeli ještě o něco výš, kde byl starý chrám a to už bylo jiné kafe, celý je postaven na skále těsně vedle velké skalní rozsedliny kde teče malá říčka. Rozhled je z kláštera opravdu jedinečný, je vidět přes celé údolí. Klášter měl opět několik zajímavých - modliteben, které nám otevřel místní mnich, zajímavostí tohoto kláštera je, že zde najdete Čechy (další dobrovolníci zde pomáhají s chodem kláštera).

Mezi tím než jsme si celý klášter prohlídli se udělalo hezky a tak jsme mohli vyrazit do 7 km vzdálené vesnice Hunder, která je zajímavá tím, že jsou zde pískové duny jako na poušti, a to by nebyla správná poušť aby zde nebyli velbloudi. V celé vesnici je několik velbloudářů a ti pro turisty zajišťují jízdu pouští. Jelikož jsme přišli už docela pozdě tak už to velbloudi s velbloudářema pomalu balili, ale o to bylo zajímavější bylo vše sledovat, velbloudi jsou zde dvouhrbý a jsou menší než ti na kterých jsme jeli v Radžastánu.

Sluníčko už pomalu zapadalo a tak jsme se vydali zpět na hotel, večeři jsme měli už připravenou, objednali jsme si tibetské jídlo - knedlíčky momo - je to těsto bez chuti a uvnitř je to naplněno zeleninou směsí. Jdeme pomalu spát, zítra jsme tady již jen dopoledne a pak se už přesouváme zpět do  Lehu - náš pobyt v Ladakhu se pomalu blíží k svému konci.