Indie - den dvacátý třetí

Indie - den dvacátý třetí

VÁRANASÍ - DILLÍ / středa 20.dubna 2011

Poslední den v Indii je tady, probouzíme se brzy ráno a kolem 9:00 již jedeme naším tuk-tukem směr letiště. To je kousek za městem a asi za 30 minut jsme tam. Docela nás překvapilo, že letiště je velice moderní, čekali jsme nějaké malé zapadlé letišťátko, ale místo toho nás přivítalo moderní nové letiště. Tady je vidět, že indové se snaží v dopravní obslužnosti dělat maximum, určitě to přispívá k větší turistické atraktivnosti, protože jezdit po některých indických silnicích je docela hrůza.

Odbavení bylo rychlé, letíme indickou společností SPICE JET a jsme zvědaví jak to bude vypadat s místní nízkonákladovkou. Po pravdě nás mile překvapila - žádný problém a asi za hodinku již sedáme na letišti v Dillí. Zde na nás již čeká bratr Ajayje - ten nás dopraví do hotelu v kterém budeme trávit pouze odpoledne a večer, protože o půlnoci odjíždíme již na letiště a zpět domů.

Jelikož máme celé odpoledne čas tak dáme batožinu na hotel a jdeme se podívat do místních ulic zda nekoupíme nějaké dárky. Kousek od hotelu je vyhlášená ulice, kde se prý dobře nakupuje, to je možná pravda, ale dobře se tam asi nakupuje místním, nám se tam nic nelíbilo a tak spoléháme na to, že něco koupíme na letišti.

Večer jsme už na hotelu balíme kufry a připravujeme se na cestu, s bratrem Ajaye jsem se domluvili, že nás vyzvedne před hotelem o půlnoci. Na místě jsme přesně, ale bratr nikde - když je už půl jedné nechceme nic riskovat zavoláme si taxíka, který nás starou herkou doveze v pořádku (ani z auta nic neupadlo) až na letiště. Byla to asi jediná nepříjemná zkušenost s Ajayem, který ale za to osobně nemohl - druhý den jsme pak dostali od něj omluvnou SMS s výmluvou, kteé nevěříme - prostě brácha se buď dobře bavil a nechtělo se mu v noci někam jet a nebo zaspal.

Co napsat závěrem - Indie nás uchvátila svou pestrostí, z pohledu fotografa je to země zaslíbená - dá se tam fotit v podstatě vše a vypadá to dobře, indové jsou asi nejfotogeničtější lidé na světě. Čím menší město nebo spíše vesnice, tím jsou bezprostřednější i když někomu může vadit, že na Vás pořád koukají a klidně se celá vesnice seběhne a jde s Vámi podél cesty - to platí hlavně o dětech. Indové jsou převážně vegetariáni a tak žádné řeznictví nikde nenajdete (alespoň ne v hinduistické části), naopak volně procházejících a různě spících zvířat je všude dost, pokud by tam prasata, krávy, kozy a psi neměli tak by asi Indové brzy pošli v odpadcích a špíně - hlavně prasata jsou hlavními popeláři Indie.

Před cestou do Indie jsme měli smíšené pocity, nevěděli jsme zda se nám tam bude líbit, hodně jsme si o Indii přečetli na různých webech i fórech. Ti kdo tam byli se dělí na dva tábory, jedni nenechají na Indii dopustit a stále se tam vrací za novým a novým dobrodružstvím a druzí už tam nikdy nevkročí - kam patříme my? Jednoduchá odpověď - na léto jsme si ji naplánovali další indickou cestu, tentokrát velký himalájský okruh - už se těšíme.