Japonsko

Koničiwa Japan

HISTORIE

Podle tradiční japonské mytologie bylo Japonsko založeno v 7. století původním císařem Jimmu. Během 5. a 6. století bylo zavedeno čínské písmo a buddhismus spolu s ostatními aspekty čínské kultury nejprve prostřednictvím Korejského poloostrova a později přímo z Číny. Císařové byli formálními vládci, nicméně skutečná moc byla obvykle v rukou mocné dvorské šlechty, regentů nebo šógunů (vojenských správců).

Původní politická struktura zajišťovala, že když byla válka mezi rivaly skončena, vítězný šógun se přesunul do hlavního města Heian (plný název je Heiankjóto, 'kjóto', což znamená hlavní město a plný název je zkrácen jen na příponu, dnešní Kjóto), kde z milosti císaře (s jeho formálním souhlasem) vládl. V roce 1185 generál Minamoto no Joritomo jako první porušil tuto tradici, odmítl se přesunout a následně vládl z Kamakury na jih od dnešní Jokohamy. Šógunát Kamakura byl poměrně stabilní, nicméně Japonsko poměrně záhy upadlo do sporů mezi jednotlivými frakcemi a následné období je známo jako období Sengoku neboli „období válčících států". V roce 1600 v bitvě u Sekigahary šógun Tokugawa Iejasu buď porazil nebo přijal za spojence všechny své nepřátele a zformoval šógunát Tokugawa v malé rybářské vesničce Edo (původně přepisováno též jako „Jeddo"), která je dnes známá jako Tokio (východní hlavní město).

Od druhé poloviny 16. století přijížděli do Japonska obchodníci a křesťanští misionáři z Portugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie. V první polovině 17. století podezříval japonský šógunát katolické misionáře, že jsou předvojem ozbrojené iberské invaze a okamžitě zakázal veškeré styky s Evropany s výjimkou významně omezených kontaktů s protestantskými nizozemskými obchodníky na umělém ostrůvku Dedžima (také Dešima) u Nagasaki. Čínským lodím bylo nadále povoleno vjíždět do Nagasaki a korejští vyslanci měli přístup do hlavního města. Tato izolace trvala 251 let, dokud si komodor Matthew Perry nevynutil otevření japonských přístavů pro americké obchodníky v roce 1854 na Konferenci v Kanagawě. Následně došlo k podpisu obdobných smluv (Ansejské dohody) i s evropskými mocnostmi.

Na počátku 20. století zaznamenalo Japonsko vzrůstající vliv expanzivního militarismu, vedoucímu k invazi do Manžuska a druhé čínsko-japonské válce (1937). Japonsko se spojilo s Německem a Itálií a zformovalo Osu. Japonsko trpělo nedostatkem strategických surovin (ropy, kaučuku, barevných kovů, atd.), které muselo dovážet. Proto se Japonsko zajímalo i o bohatá naleziště v jihovýchodní Asii. Kvůli válce v Číně a obsazení leteckých a námořních základen ve francouzské Indočíně (6. července 1941) bylo na Japonsko uvaleno embargo a USA zmrazily japonská aktiva ve svých bankách. V souvislosti s expanzí do jihovýchodní Asie a Pacifiku považovali někteří japonští vůdci za nezbytné zaútočit na americkou námořní základnu v Pearl Harbor (1941), aby byla zajištěna japonská nadvláda v Pacifiku. Nicméně vstup Spojených států do 2. světové války postupně změnil rovnováhu sil v Pacifiku v neprospěch Japonska. Po dlouhém pacifickém tažení se Spojenci dostali až k japonským ostrovům. Spojené státy mohutně zaútočily na Tokio, Ósaku a další města strategickým bombardováním a na Hirošimu a Nagasaki atomovými bombami. Japonsko bezpodmínečně kapitulovalo 15. srpna 1945.

Poražené Japonsko zůstalo pod okupační správou USA až do roku 1952, po jejímž skončení zahájilo významné ekonomické oživení, které vrátilo ostrovům prosperitu. Úspěch olympijských her v Tokiu v roce 1964 je považován za jeden z mnoha znaků, že Japonsko znovu získalo svůj národní status. Ostrovy Rjúkjú zůstaly pod správou USA až do roku 1972, aby byla zajištěna stabilizace východní Asie a významná vojenská přítomnost USA zůstává až do těchto dnů.

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Originální název: Nihon

Český název: Japonské císařství

Užívaný název: Japonsko

Anglický název: Japan

Rozloha: 377 835 km2

Využití plochy: 11 % orná půda, 2 % pastviny, 67 % lesy, 20 % ostatní

Reliéf: nejvyšší bod - Fudžisan (3 776 m)

Vodstvo: nejdelší řeka - Shinano (369 km)

Klima: mírný pás, subtropický pás

 

Hlavní město: Tokio (8 022 000 obyv.)

Správní členění: 47 prefektur

Datum vzniku: 660 př. n. l.

Forma vlády: konstituční monarchie

Státní zřízení: císařství

Členství: OSN, APEC, OECD, G8

 

Počet obyvatel : 127 078 679

Hustota zalidnění: 336,3 ob/km2

Národnostní složení: Japonci 99 %, Korejci

Náboženství: šintoisté 52 %, buddhisté 38 %, křesťané

Střední délka života - muži: 78,80 let

Střední délka života - ženy: 85,62 let

Úřední jazyk: japonština

Vstoupení do OSN: 1956

Mezinárodní poznávací zkratka (MPZ): J

Jízda: vlevo

Internetová doména: .jp

Čas k SEČ: +8

Zajímavá místa, které by jste neměli vynechat

Japonsko je pro nezávislého cestovatele jednou z nejdražších zemí, ale pokud se rozhodnete Japonsko navštívit, tak nebudete zklamáni, právě naopak. Úroveň služeb je na vysoké úrovni, lidé jsou úslužní a se vším Vám pomohou a rádi poradí. Cestovat se dá velice rychle pomocí vlaků Šikanzen, ale i tato forma rychlých přesunů Japonskem přináší nevýhodu a tou jsou pak místní přesuny při kterých jste plně závislí na veřejné dopravě a některá místa hlavně z časových důvodů nenavštívíte

Pro fotografa je pak v Japonsku pořád co fotit a pokud ho chcete projet celé tak Vám doporučuji si naplánovat cestu alespoň na měsíc - ideální dobou je buď jaro, kdy vše kvete a nebo pak období letních prázdnin.

Mnoho míst je v Japonsku zajímavých a tak se podívejte na naší fotogalerii, kde najdete seznam všech míst která jsme navštívili a také zdokumentovali - snad najdete inspiraci pro Vaše cestování. Pokud máte zájem prožít podobnou cestu a itinerář se Vám líbí, tak nás kontaktujte jsme připraveni Vám pomoci. Případně také nabízíme kompletní průvodcovské služby a tak celou cestu za Vás připravíme, zrealizujeme a níže uvedená místa bez jakýchkoliv starostí navštívíte.

Internetové stránky, které by se mohly někdy hodit

Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora - Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek.